K čemu fotovoltaika, když v zimě nic nevyrobí? To je velmi rozšířený mýtus. Je pravda, že v zimních měsících je méně slunečního svitu. Věděli jste ale, že chlad jako takový panelům naopak svědčí a mají díky němu až o 20 % vyšší účinnost než v horku?

• Nižší sluneční aktivitu kompenzuje vedle chladu také sníh, který pomáhá s druhotným odrazem světla na panely.
• Solární panely dokážou vyrábět elektřinu i z rozptýleného světla, když je zataženo.
• I v Česku máme dostatek slunečního svitu, abyste v součtu za rok ušetřili s fotovoltaikou až 80 % výdajů za elektřinu.

Jak funguje fotovoltaika za zhoršených světelných podmínek

Nejméně elektřiny vyrobí fotovoltaika v měsících prosinec až únor. Dny jsou kratší, slunečního svitu je méně a oproti létu obvykle trávíme více času doma a máme vyšší spotřebu elektřiny… Sečteno a podtrženo, fotovoltaika v tomto období pokryje přibližně 20 % energetické potřeby domácnosti.

Fotovoltaika totiž dokáže pracovat i při zatažené obloze a vyrábět elektřinu i z rozptýleného slunečního svitu. Ale úplné zázraky fotovoltaika samozřejmě neumí. Za zhoršených podmínek klesá účinnost fotovoltaických panelů zhruba 10×. Při skutečně husté mlze, dešti nebo silném sněžení pak nevyrobí téměř nic.

Česko není Florida, ale…

Je pravda, že v České republice nemáme tolik slunečních dnů jako třeba u států blíže k rovníku. I tak jsme na tom ale stále dobře.

• V našich zeměpisných podmínkách nás čeká v průměru 1330–1800 slunečních hodin ročně.
• Každý instalovaný 1 kWp vyrobí ročně kolem 800–1100 kWh elektrické energie.

Sluneční (solární) energie v ČR je tedy dost na to, aby se vám fotovoltaika vyplatila. Chcete vědět víc? Přečtete si, jak funguje fotovoltaika v České republice.

Mapa slunečního svitu v ČR. Průměrné hodnoty za rok. Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Když zima přináší výhody

Méně slunečního záření, méně vyrobené elektřiny. To je jasná rovnice. Jenže… ne tak docela. Zimní měsíce s sebou nepřinášejí jen zamračené dny a nízkou sluneční aktivitu.

• Účinnost solárních panelů v zimě roste. Přibližně o 0,4 % na každý °C. Jak to? Nízká teplota pomáhá průběhu fotovoltaického jevu, ke kterému dochází ve fotovoltaických článcích v panelech.
  • Fotony, které dopadají na fotovoltaický článek, vyráží elektrony z obalu atomu křemíku. Ty se tak dávají do pohybu.
  • Čím rychleji se elektrony pohybují, tím více elektrické energie panely vyrobí.
  • Celkový výkon panelu záleží na tom, jaký je rozdíl energie mezi elektrony v klidovém stavu, a v pohybu.
  • Při nižších teplotách mají nehybné elektrony nižší energii. Když jsou slunečním zářením aktivovány, je nárůst jejich energie vyšší. A tak je i výkon panelu vyšší, než kdyby byly elektrony v klidovém stavu více zahřáté (a tedy měly i vyšší počáteční energii).

• S výrobou elektřiny pomůže i sníh v okolí. Od bílého sněhu se odráží sluneční svit a poté dopadá na panely, které tak mají více energie pro výrobu elektřiny. Nebojte se zasněžených panelů. Díky jejich hladkému povrchu a správnému náklonu z nich sněhová pokrývka záhy sklouzne. Panely se zároveň i rychle zahřívají, takže se brzy rozpustí i případná námraza a fotovoltaika může vesele pracovat, jako by se nechumelilo.

Tip: Zajímá vás, jak funguje fotovoltaická elektrárna? Přečtěte si o tom podrobněji v našem dalším článku.

Berte v úvahu výkon elektrárny za celý rok

Fotovoltaika s vámi nebude jen v létě, ani jen v zimě. Bude tu s vámi půl vašeho života (solární panely vám vydrží přibližně 40 let). Proto se tak dívejte i na její výkon v širší perspektivě, alespoň v součtu za jeden celý rok. Kolik elektřiny s ní můžete vyrobit a kolik peněz můžete ušetřit?

Využijte vyrobenou energii na maximum

Fotovoltaika vám nevyrobí tolik energie, abyste byli 100% nezávislí na distribuční síti po celý rok. Ale vyrobí tolik energie, že s ní ročně ušetříte až 80 % nákladů za elektřinu. A to se vyplatí.

• Když vaše domácnost potřebuje více energie, než kolik stihne fotovoltaika vyrobit, jednoduše ji načerpáte ze sítě.
• Když vyrábíte více, než spotřebujete, přebytky uložíte do baterie a využijete je později (například večer po návratu z práce). Proto se rozhodně vyplatí investovat do baterie.
• Hybridní fotovoltaický systém (tedy právě ten, co disponuje baterií, ale současně je napojený i do sítě), zároveň ochrání vaši domácnost před výpadky proudu. K těm častěji dochází právě v zimním období v důsledku bouřek či silného větru. Další body pro fotovoltaiku v zimě.
• Fotovoltaika vám může pomoci také s ohřevem vody i s vytápěním (fotovoltaika a tepelné čerpadlo jsou sehraná dvojka; samozřejmě ale solární energie není v zimě tolik, aby vám dokázala 100% pokrýt náklady na vytápění).
• Přebytky z letního období, které nevyužijete ani prostřednictvím baterie, můžete výhodně odprodávat zpět do sítě. V létě totiž fotovoltaika vyrobí až 200 % elektřiny, než kolik vaše domácnost dokáže spotřebovat. Lukáš Papež, expert na fotovoltaiku, vysvětluje: „Výkup přebytků už není 20 či 50 haléřů za kW, jak tomu bylo dříve. Dnes už to může být 8 až 12 Kč.“
• V souhrnu tak s fotovoltaikou nejen šetříte, ale dokonce vyděláte.
• Maximalizovat výrobu elektřiny vám pomůže také:
  • Vhodná orientace panelů (hlavně ne na sever)
  • Správný sklon (ideálně 30–⁠40°)
  • Umístění panelů tak, aby nebyly pravidelně zastíněny
  • Údržba, aby výkon panelů nesnižovalo jejich silné znečištění

Vyplatí se fotovoltaika právě vám?

I přes to všechno mohou existovat v ČR lokality nebo domy, kde se fotovoltaika přes veškerou snahu nevyplatí. Je samozřejmé, že si chcete být před velkou investicí do domácí elektrárny jistí, zda je pro vás skutečně vhodná, a vědět, jak rychle se vám vrátí prostředky, které do ní vložíte.